Délka trati 1,170 km

Další závodní víkend je za náma. Tentokrát jsme se vypravili na druhou stranu naší republiky do Chebu. Jako vždy jsme vyjeli ve čtvrtek. Ale tento čtvrtek byl asi nějak zakletý co se nehodovosti týká. Po cestě jsme v rádiu poslouchali před čím jsme ujeli, ale co nás čeká to jsme netušili. Nejdřív na dálnici potkáme hasiče, který honí krávu, jestli ji dohnal, težko říct. Když si říkáme že nás už snad nic nepotká a že v celku dojedeme do cíle v protějším směru na dálnici jede policejní eskorta a honí opilého ujíždějícího řidiče. Těsně za náma náš směr uzavřeli, protože (a to víme) ho dohnali. :) No nicméně jsme dojeli v pořádku až na závodiště, zaparkovali a rozbalili stany.

Pohár AČR je předzávodem Mistrovských závodů, takže pro nás je to i takový trénovací víkend, kdy se zaměřujeme na nastavení motorů a podvozků na danou trať. Tohoto pohárového závodu se účastnili bratři Korení – Tomáš a Matěj, Filip Lutera a Igor Čepil.

Kategorie Baby 60 – Lutera Filip – startovní číslo 25 – Tony Kart – Registrace
– Čepil Igor – startovní číslo 92 – MS Kart – Licence
Kategorie Mini 60 – Korený Matěj – startovní číslo 25 – Tony Kart – Licence
Kategorie Národní KF3 – Korený Tomáš – startovní číslo 52 – Tony Kart – Licence

Páteční den je věnovaný tréninkům. Kluci trénovali jako diví. Teda snažili se, v rámci možností. Tomášovi odešel motor, takže jsme se trápili opravou motoru a protože měl úplně nový podvozek tak úplným nastavením. Jinak jsme s výkonama byli vcelku spokojení. Počasí se nijak neměnilo, zima byla pořád stejná, sluníčko se na nás taky nepřišlo podívat. Jen jsme si říkali, ať neprší.

Sobota byla celkem hektická. Už jsme měli vypilované nastavení na kvalifikaci. Všichni jsme byli plně připraveni, ale těsně před měřeným tréninkem se počasí rozhodlo, že všechno bude úplně jinak. Voda nám nevadí. Na vodě se nám naopak daří. Jediné co nám vadilo byl čas, který nám nedovolil přenastavit motokáry na mokrý měřený trénink. Takže jsme jeli „měřák“ na mokrých gumách, ale na suchým nastavení. Ale i tak se nám celkem zadařilo. Igorek si vyjel druhý čas mezi licencovanými jezdci a Filip byl první mezi jezdci s registrací. Matěj byl čtvrtý. A Tomáš exceloval s 2,236 vteřinovým náskokem na druhého. A zákon schválnosti funguje dokonale, takže hned jak se odjeli i poslední jízdy tak děšť ustal a do konce závodního víkendu už ani nekáplo. I když se to celkem nad náma honilo, a vypadlo to že ještě zaprší.

Neděle jako vždy byla ve znamení nervů a shonu. Chystat profi káry už chce kus zodpovědnosti. V neděli se jedou tři jízdy. Dvě finálové a jedno superfinále.
V první jízdě kategorie Baby 60 to bylo jako na houpačce. Nakonec si Filda ukradl druhé místo, a získal ze závodu 17 bodů.Hned za ním projel cílovou čárou Igorek a dovezl si 15 bodů. V Matějově kategorii je to o nervy úplně. Jezdci této kategorie jsou opravdu hodně vyrovnaní. Obdivujme Matějovu houževnatost, když dokáže jet téměř celý závod s nalepeným soupeřem na nárazníku. Závod jim trval bez dvou vteřin 6 minut. Za první místo získal z tohoto závodu 20 bodů. Poslední kategorie v našem zastoupení byla Tomášova Národní KF3. Jak jsem již zmiňovala v pátek nám odešel motor, takže jsme to nějak celý víkend látali, ale výkon který by měl mít, tam prostě nebyl. Na vodě se mu dařilo, protože ji máme natrénovanou a v takovém závodě jde spíše o umění pilota a ani ne tak o výkon motoru, ale na suchu bylo všechno zase jinak a deficit motoru byl silně znát. Tomáš dojel třetí a získal za to 15 bodů. Dokonce jeho soupeř v cíli konstatoval a to cituji Borise Machuldu:“Tome, ještě že nepršelo, to by jsi nás předjel v každém třetím kole, mával nám a smál se.“ :D
Druhá jízda (Baby 60) vyšla zase líp pro Fildu. Eliška byla loni velkým soupeřem, ale tento rok už se na ni Filip pěkně dotahuje a dojel třetí s 0,280 vteřinouvou ztrátou právě na Elišku. Získal 20 bodů. Zato Igorkovi se moc nevedlo, ono to nevždy výjde. Rozhodnout se během vteřiny, když za tu vteřinu je situace úplně jiná je opravdu náročné. Získal za páté místo11 bodů. Matěj obhájil první místo a připsal si dalších 20 bodů. Tahle rozjížďka už nebyla tak náročná, měl totiž 6,922 vteřin náskok, takže mohl jet v klidu. Tohle se samožřejmě moc nezdálo závodním komisařům a na technické prohlídce nám rozebrali a zkontrolovali téměř celý motor. Prošlo vše tak jak mělo. Během toho co jsme dávali Matějův motor dohromady se z nám neznámých důvodů posunul harmonogram o 15 minut dopředu, tudíž jsme netušili, že Tomášova kategorie už vyráží. Ještě že nás v tom stanu je tolik, že jsme naházeli věci na káru a utíkali na start, kde nikdo ani netušil, že závod odstartovali bez nás a traťový komisař se divil kam tak běžíme, když vlastně máme čas. Neměli jsme. Když Tomáš vyjel z depa, tak jeho spouzávodníci již byli v polovině prvního kola závodu. Tomáš je bojovník, takže do toho šel jako vždy naplno, ale když máte takovou ztrátu, nezahřátý a pokažený motor nejde s tím až tak moc nic dělat. A aby toho nebylo málo vypadla mu z motoru fajka na zapalování, takže se motokára zastavila, Tomáš fajku nasadil a jel dál. Ztráta byla ale taková, že už na soupeře nestačil. Za poslední místo získal 10 bodů.

Poslední superfinálová jízda v podání Filípka a Igorka byla jako přes kopírák s prvním závodem. Filda získal za druhé místo v registracích 24 bodů a Ičko za třetí bodů 19. Superfinálová jízda je hodnocena větším počtem bodů. Matěj obhájil opět své první místo a připsal si dalších 30 bodů. Tomáš uhájil třetí místo s počtem bodů 19.

Sečteno podtrženo víkend se podařil. V celkovém hodnocení to dopadlo následovně:
Tomáš Korený – 3. místo
Matěj Korený – 1. místo
Filip Lutera – 2. místo
Igor Čepil – 3. místo

Každý si odvezl dva poháry. Jeden za Pohár AČR a Karting cup.

Sbalili jsme stany, pojízdnou kuchyni, ponakládali všechno do aut a mohli jsme se vydat na cestu zpátky. S tím, že přístí čtvrtek pojedeme zase zpátky. Ale tentokrát to bude jiný kafe. Čeká nás Mistrovství České Republiky. Takže se těště na reportáž ze závodu.

Naše motto: UKÁŽEME VŠEM ZÁDA
-AsH-